Evropská unie má 27 členů, ale její ekonomika stojí na hrstce z nich. Čtyři největší země — Německo, Francie, Itálie a Španělsko — vytvořily v roce 2025 celkem 61 % HDP celé Unie. Zbylých 23 zemí se dělí o necelé dvě pětiny.
Data zveřejnil Eurostat a upozornil na ně server Euronews. Pro českého čtenáře je v nich jedno číslo zajímavější než ostatní: Česko drží 1,8 % ekonomiky EU a za dvacet let si polepšilo. Jenže Polsko za stejnou dobu přidalo skoro čtyřikrát víc.
Čtvrtinu unijní ekonomiky vyrábí Německo
Celkové HDP Evropské unie dosáhlo v roce 2025 hodnoty 18,8 bilionu eur. Samotné Německo z toho vytvořilo zhruba 4,5 bilionu, tedy 24,1 %.
Zdroj: Eurostat. Zbylých deset zemí má podíl pod 1,2 %. Celkové HDP EU činilo 18,8 bilionu eur.
Za velkou čtyřkou následuje Nizozemsko s 6,2 %. Polsko se s 4,9 % těsně nedostalo na pětiprocentní hranici, ale je zdaleka největší ekonomikou mezi zeměmi, které vstoupily do Unie v roce 2004.
Česko je se svými 1,8 % třinácté. Nad hranicí jednoho procenta se drží ještě Portugalsko, Finsko, Řecko a Maďarsko. Patnáct zemí má podíl pod dvěma procenty a dohromady vyrobí jen 11,2 % unijní ekonomiky — méně než samotná Itálie. Úplně na konci je Malta s 0,1 %, následovaná Kyprem, Lotyšskem a Estonskem shodně na 0,2 %.
Kdo za dvacet let získal a kdo ztratil
Zajímavější než momentální pořadí je pohyb. Podíly na HDP jsou hra s nulovým součtem: aby někdo získal, musí jiný ztratit.
Zdroj: Eurostat. Hodnoty jsou v procentních bodech. Podíly jsou hra s nulovým součtem — co jedna země získá, jiná ztratí.
Největším propadákem je Itálie. V roce 2005 tvořila 15,6 % unijní ekonomiky, v roce 2025 už jen 12 % — pokles o 3,6 procentního bodu. Francie klesla z 18,4 % na 15,9 %, tedy o 2,5 bodu.
Naopak Polsko vyrostlo z 2,6 % na 4,9 %. Nárůst o 2,3 procentního bodu znamená, že polská ekonomika si svůj podíl na Unii za dvacet let téměř zdvojnásobila. Irsko přidalo 1,4 bodu a Rumunsko 1,2 bodu.
Česko posílilo z 1,2 % na 1,8 %, tedy o 0,6 procentního bodu. V relativním vyjádření je to růst o polovinu — slušný výsledek, ale vedle polského tempa vypadá skromně. Bulharsko šlo z 0,3 % na 0,6 %.
Pozoruhodné je Německo: za dvacet let ztratilo jen 0,1 bodu. Zatímco Itálie a Francie se propadaly, německý podíl zůstal prakticky beze změny.
Velká čtyřka pomalu ztrácí váhu
Souhrnný podíl čtyř největších ekonomik klesá setrvale už dvě desetiletí.
Zdroj: Eurostat.
Za dvacet let ztratila velká čtyřka téměř sedm procentních bodů. Ten úbytek si mezi sebou rozdělily menší a rychleji rostoucí členské státy, především ze střední a východní Evropy.
V posledním desetiletí, tedy mezi lety 2015 a 2025, ztratila i Francie (−2 body), Itálie (−1,5 bodu) a poprvé výrazněji také Německo, jehož podíl klesl z 25,1 % na 24,1 %. Polsko i v tomto kratším okně vede s nárůstem o 1,4 bodu.
Co z těch čísel nevyčtete
Podíl na HDP měří velikost ekonomiky, nikoli životní úroveň. Tři výhrady, bez kterých se ta čísla dají snadno přečíst špatně:
- Neříká nic o bohatství obyvatel. K tomu slouží HDP na obyvatele v paritě kupní síly, což je jiný ukazatel s jiným pořadím. Velká země s nízkými příjmy může mít vyšší podíl než malá bohatá.
- Irská čísla jsou nadhodnocená. Irsko dlouhodobě vykazuje HDP nafouknuté o zisky nadnárodních firem, které si tam přesouvají účetnictví. Jeho 3,2 % neodpovídají reálné ekonomické aktivitě na irském území.
- Jsou to nominální eura. Do podílů se promítá i inflace a u zemí mimo eurozónu — tedy i u Česka — pohyby měnového kurzu. Část „růstu“ podílu může být kurzová.
Proč to sledovat
Podíl na unijním HDP není jen statistická kuriozita. Odvíjí se od něj vyjednávací váha v Radě EU, výše příspěvků do rozpočtu i alokace kohezních peněz. Země, jejíž podíl roste, se postupně přesouvá z pozice příjemce k pozici plátce — a to je cesta, po které Česko posledních dvacet let jde.
Pro investory je to kontext, ne signál. Vývoj podílu na HDP se odehrává v desetiletích, ne ve čtvrtletích, a s pohybem cen akcií na pražské burze nemá přímou souvislost. Slouží k pochopení, kde se česká ekonomika nachází v rámci Unie — ne k načasování obchodů.
Aktuální kurz koruny a české makroukazatele sledujeme v sekci Makro, měnové páry najdete v sekci Forex.
Zdroj dat: Eurostat, prostřednictvím analýzy serveru Euronews Business z 27. srpna 2026. Text je informativní, nejde o investiční doporučení.